Rafting na Nilu

V sobotu 10.11. měl můj drahý bratr narozeniny. Jelikož jsem to nemohla oslavit s ním, tak jsem to alespoň oslavila s některými svými spolužáky a to velmi netradičním způsobem! Vypravila jsem se sjíždět Nil na raftu :-)

Na nilské kaskády se člověk nedostane jen tak sám od sebe, musí se proto trochu (hodně) plácnout přes kapsu a jet komerční splutí - se zkušeným kormidelníkem a naprosto nezkušenou posádkou :-), záchranným člunem a záchrannými kajaky, se snídaní, obědem a večeří a s lidmi na přenášení lodí.

Už 14 let jezdím na vodu po Čechách a okolí a jsem zvyklá pěkně makat (jezdit s bagáží, přenášet plné lodě i několik set metrů, kibicovat háčka, co má dělat :-) tak jsem si tady připadala jak vodácká princezna, ale když jsem si to zaplatila, tak jsme si to pořádně užila!!!

Pro znalé - Nil je řeka široká jak Vltava v Praze, teče velmi rychle, ale na klidných úsecích je to tak zwc, někde jsou peřejky ww I a pak tam jsou peřeje a kaskády ww III až VI. (Tu šestkovou jsme nejeli, ale na pohled to vypadalo nádherně.) 

Fotky ovšem vypoví více, než slova, tak se koukněte:

Já a čtyři moji odvážní spolužáci (kromě mě si všichni také ve stejný den skočili 44 m bungee jamping s namočením v Nilu:-).

Posádka našeho raftu - kormidelník v červeném byl Rob z Austrálie, skvěle se s ním povídalo, ostatní členové posádky byli nemluvní.

Před první peřejí ww IV. - zatím s úsměvem, póza pro fotografa

Druhá peřej - ww V.

Zatím vše vypadá OK. (Jen nevím, co to tam ten kormidelník dělá s pádlem...)

Tady se to už naklání a vlna nás trochu otáčí.

Tady mi už bylo jasné, že nás to otočí, tak jsem se zkušeně odkopla od raftu :-) A pak jsem na chvíli zůstala vězet v následujícím válci, ale na pomoc mi přispěchal záchranný kajak.

Odpoledne jsme změnili raft a kormidelníka. Na poslední peřeji nazvané Nile Special nám dal vybrat - buďto na kraji ww III, nebo prostředkem ww IV s 90% šancí na otočení se. Hádejte, co jsme si vybrali...? Chvíli jsme si to užívali a pak nás vlny sevřely mezi sebe, raft se zkroutil a já ani nevím, jak jsem se ocitla ve vodě (ty nohy nahoru jsou moje, tělo je již ve vodě :-). Naštěstí jsem vycvičená - držet pádlo, kontrolovat helmu, nepanikařit, ani když mě raft praští do hlavy, držet dech a kopat nohama :-) Jakmile jsem se vykopla na vzduch, tak jsem si to pořádně užila. 

Pro zasvěcené a pamětníky - tak 5x větší vlny než ve Vlkanové za povodní. Žůžo!

Poté, co si voda s raftem pohrála tam zbyli pouze dva členové posádky.

Co dodat? Byl to skvělý den! A k tomu jsme si užívali jídla, které jsem neviděla už tři měsíce - ledový salát, okurky, mrkvový salát, šunka, tvrdý sýr, pravé máslo...!