pondělí 19. listopadu 2012

Opět něco o jídle

Co dobrého jsme měli o víkendu? Podívejte se.

SOBOTA
Pokud si myslíte, že vás tahám za nos a každý den sem dávám stejnou fotku, tak vězte, že to není pravda. Pěkně poctivě to fotím! Holky u stolu se mi smály, že si na konci budu moct vytvořit koláž z několika desítek fotek stále stejné snídaně :-)














Dnešní datum značí, že jsem v Africe již tři měsíce!!! Dva jsou ještě přede mnou. A navíc v Čechách byl státní svátek - Den boje za svobodu a demokracii. To se muselo oslavit! Vypravila jsem se se spolužačkami do města na vánoční nákupy (těšte se doma!) a při té příležitosti jsme zašli na oběd do americké restaurace. Dala jsem si Philadelpia cheese steak burger s hranolkami a Chocolate Mint Milk Shake. Zvláště ten milk shake byla lahoda!!!
Ještě bych poznamenala, že když náhodou zavítáme do některé "západní" restaurace ve městě, tak tam jsou vždycky jen "bílí" = bohatí. Pro Uganďana to je místo, kam se nikdy nedostane, je to naprosto nad jeho poměry. Pro nás jsou tam ceny srovnatelné s domovinou (mojí). Proto někdy zveme některé své africké spolužačky na oběd. Je to smutné i veselé zároveň, koukat se, jak jsou poprvé v životě na takovémhle místě.

Na večeři jsme se vrátili již zpátky na základnu. Měli jsme rýži, čočku a zelené listy s kouskem ananasu.

NEDĚLE











K nedělní snídani jsem po pravdě neočekávala moc velké změny. Proto jsem byla příjemně překvapená, když bylo kromě obvyklého - pečivo a banán - ještě k tomu vajíčko na tvrdo. To bylo milé.
Nepříjemné ovšem bylo, že jsme zjistili, že dnešní oběd nebude vařený, ale studený. A to další dva kusy pečiva a další vajíčko. Trochu... nedostatečné. Ale jsem ráda, že aspoň neumíráme hlady. Lidi, co nemají co jíst tu máme hned za rohem.











Takže další fotka je jídlo, které jsme měli k večeři - rýže, dušené zelí, zelný salát s mrkví, hrách a ananas.

Co dodat? Jsem ráda, že mám co do žaludku, ale byla bych radši, kdyby se jídlo někdy trochu obměnilo. Stačila by třeba jiná úprava, nebo použít koření. Uganďané ovšem mají rádi tradice a tak se mé návrhy na drobné změny nesetkaly s  pochopením. Také uznávám, že vařit v takovém množství a v takových podmínkách moc nepodporuje kuchařovu kreativitu. 

Musím upřimně říct, že se těším na domácí stravu :-)

Články o jídle můžete očekávat i příští týden.

2 komentáře: