Cestovat v Ugandě je dobrodružné!
Jenom se v tom vyznat je dost náročné - co a kam jede... Má
to nějaký skrytý řád, který jsem zatím neodhalila :-).
Cestuje se tu v zásadě třemi dopravními prostředky - autem
(to tu nebudu zveřejňovat, to je nuda:-), boda boda (to je velká zábava a o tom
někdy příště) a taxi.
Taxi je minibusík, který vlastní soukromník, ale využívá se
pro veřejnou dopravu.
Taxi jezdí na trase mezi různými místy. Důležitou osobou je
řidič a pak conductor. To je osoba, která se celou jízdu vyklání z okna a
křičí na lidi jdoucí podél silnice, kam že to má toto taxi právě namířeno.
Abych ospravedlnila, proč se v tom stále nevyznám - křičí to trochu kódovaně a
já se ještě nenaučila správné kódy pro místa, kam jezdím. Někdy conductor také
jen mává a podle polohy ruky a prstů se (prý) pozná cílová stanice. Jeho
zodpovědností je, aby se taxi naplnilo a aby všichni řádně zaplatili.
Taxi je určeno pro 14 pasažérů. To je ovšem množství, které
jsem tam nikdy nezažila. Většinou tam jede tak 20 lidí, mnohdy však ještě
mnohem více. Je to opravdu dost na těsno :-) Nejvíc se nás tam zatím mačkalo
27.
Když není zbytí, tak se pasažéři naskládají i na střechu
(pozn. to jsme jeli autem patřícím naší škole, všichni pasažéři byli studenti a
jeli jsme jen krátkou vzdálenost po velmi vedlejší cestě:-) Ale je běžné, že se
jezdí na korbách velkých aut.
Někdy se podaří, že se pro velkou skupinu sežene autobus. To je pak luxus, když má každý svoje sedadlo :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat