Pokud se nevypravíme do tropických končin na dovolenou, tak my středoevropané většinou nevíme, jak vlastně kokosy rostou. Sama jsem byla trochu překvapená.
Vždycky jsem očekávala krásné palmy, které mi asociovaly romantické scenerie přímořských krajů. Tady je realita - pod palmami se pasou... krávy. Ale kokosy ze zpod vypadají nádherně. Jen prý když padají, tak není radno být pod nimi, je to docela pecka.
Pokud se vám zachce kokosu, musíte být vcelku obratní (nebo poprosit nějakého domorodého obyvatele). Na některé palmy je výstup ulehčen vyřezaným "žebříkem". Dostat kokosy dolů ovšem není jen tak. Ty zralé se musí silou skopnout a nebo uříznout, nahoře vás ovšem nic a nikdo nejistí.
A teď se ukáže naše středoevropská neznalost. My ze severnějších krajů jsme si mysleli, že kokosy uzrávají tak, jak je známe z obchodů - na povrchu je ta hnědá "vlasatá" skořápka. Ve skutečnosti je přes ní ještě další pouzdro a samotný kokos je pak asi tak třetinový. Dostat se k němu je fuška.
Kokosy jsou dobré, ale v tomhle případě asi úplně neplatí, že čerstvější = lepší. Chutnaly stejně, nebo trošičku hůř než když se koupí doma. A kokosová voda uvnitř mi vůůbec nechutnala. Ale to je můj subjektivní názor, nenutím ho ostatním :-)
